V půlce března jsme si řekli, že bychom se chtěli někam podívat aspoň na pár dní. Hned nás napadl Amsterdam, kde bychom mohli strávit prodloužený víkend a prohlédnout si místo, o kterém jsem už dlouho uvažovali. Než jsme stihli koupit letenky, tak nám je zdražili a to nás odradilo. Jelikož jsme už ale oba počítali s tím, že se vydáme na další cestu, šli jsme vybrat nějakou alternativu. Koukli jsme na letenky po Evropě a Benátky byly jasná volba. 😃
Letenky jsme vybrali s odletem ve čtvrtek ráno (s CzechAirlines na letiště Venice – Marco Polo) a s příletem v něděli odpoledne (s WizzAir z letiště Venice -Treviso). Usoudili jsme, že na těch pár dní nebudeme potřebovat tolik věcí, a proto jsme cestovali jen s přířučním zavazadlem. Ubytování na 3 noci jsme nakonec zvolili přes Airbnb. Všechno důležité bylo zajištěno a už se stačilo jen těšit na odletu. Den před naším odletem jsme si šli vyměnit pár Eur na cestu a zkoumali jsme, jak se dostaneme z letiště v Benátkách (Marco Polo Airport) k našemu ubytování.
Do Benátek jsem letěli s Czech Airlines pro nás překvapivě malým vrtulovým letadlem – typ ATR-42 s kapacitou 48 osob. Takže takový autobus s křídly. Let do Benátek trvá cca hodinu a půl, takže nám to krásně uteklo. Po příletu jsme si hned v letištní hale koupili lístek na veřejnou dopravu po Benátkách s platnosti na 3 dny za cenu 29€/osobu. Z letiště Marco Polo stál jednosměrný lístek 6€/osobu. Jelikož jsme nebydleli přímo v Benátkách, ale kousek od nich na pevnině, museli jsme mít ještě lístek na autobus do/z Benátek. Ten vycházel na 2,80€/osobu za jednu cestu a my jich potřebovali celkem 16 :(. Naštěstí při koupi více lístků najednou byla celkem výrazná sleva. Při naší první cestě místní dopravou jsme se potřebovali dostat na náš pronajatý baráček a celkem dobře jsme našli spojení s jedním přestupem. Bohužel náš autobus přestupující zastávku přejel (skoro všude jsou zastávky na znamení, aha díky!) a rázem jsme se objevili na silnici směřující rovnou do Benátek :D. Naš plán tedy trochu nevyšel a museli jsme hledat náhradní spoj a cesta na barák se nám celkem protáhla (o tři hodiny). Během ní jsme pochopili, že 90 % zastávek mají na znamení a od té doby jsme si zastávky pořádně hlídali. Náš hostitel nám předal klíče od domečku, který byl vkusně zařízený a připravený i pro rodiny s dětmi. K dispozici jsme také dostali kola, která jsme využívali každý den na cestu k zastávce do Benátek, která byla vzdálená asi 2 kilometry. Kola byly sice starší než my, ale jak večer přišli vhod! Po krátkém odpočinku a “ubytování” (čtěte zahození batohů) jsme vyrazili zpět do samotných Benátek.
Po vystoupení z autobusu na Piazzela Roma jsme šli k nejbližšímu mostu a hned na první pohled nás to totálně dostalo. Na tomto první mostě (Consitution Bridge) jsme strávili asi 10 minut, kde jsme udělali několik prvních snímků a jinak jsme s úsměvem na rtech nasávali atmosféru místa a kochali se krásným okolím.
Benátky jsou opravdu úchvatné místo. Navštívili jsme klasická významná místa jako Rialto Bridge (kde jsme nejraději odpočívali s lahvinkou vína) nebo náměstí St. Marca (kde jsme obdivovali chrám a nechali jsme na sebe přistát pár holubů – pos*ali nás nebo ne? Počkejte si na VLOG! 😃 ). Uchvátili nás veškeré kostely a chrámy, které jsou velkolepé a krásně zdobené. Každá ulička a zákoutí nám přišly orginální a i přesto, že některé domy byly neudržované a téměř zchátralé, tak do Benátek to prostě perfektně zapadá. Občas jsme zašli za roh, prošli nějakou temnou prázdnou uličkou a objevili se na krásném náměstíčku, kde se lidi bavili, popíjeli nějaký drink a uživali života. To byly většinou momenty, kdy jsme se rozhodli připojit k těmto usměvavým lidem se sklenkou Aperolu (neskončilo to u jedné…). Jelikož jsme měli lístky na místní dopravu, tak jsme jeden den využili lodní dopravu na ostrůvky Murano a Burano. První, na který jsme vyrazili, byl ostrov Burano, který je plný pestrobarevých domečků, které v nás vyvolaly velmi pozitivní náladu. Je to poměrně malý ostrov, ale určitě stojí za to ho navštívit. Druhý ostrov – Murano, který je blíže k Benátkám a je o něco větší než Burano, nás už trochu zklamal. Nepřišlo nám tu zde nic zajímavého a tak jsme si chvíli zpříjemnili jak jinak než italskou kávou a dezertem Tiramisu (Terezka konečně ochutnala pravé Italské a jasně, zamilovala si ho!).
K Benátkám neodmyslytelně patří krásně a detailně zdobené gondoly, které ještě více dodávají na už tak romantické atmosféře. Nás nejdříve odrazovala velká cena (80€ za 30 min je hodně UF!), ale nakonec jsme tomu momentu podlehli a vychutnali si pohled na Benátky i z jiné perspektivy, než jen z chodníků a mostů. Zážitek stál opravdu za to a těch 80€ nelitujeme – kdo ví, kdy se tam zase podíváme nebo jestli nebudou Benátky brzo pod vodou. Obecně je zde všechno dražší než v ČR, ale jelikož si chceme dovolenou užít se vším všudy, tak místní ceny raději ani nepřepočítáváme 🙂 – no, všechny naše peníze padly na jídlo a pití, klasicky.
Na to, že byl konec března, nám skvěle vyšlo počasí, které nám dovolilo brouzdat Benátkami pouze v tričku nebo rozepnuté bundě. Mohli jsme si tak vychutnávat místní dobroty venku na zahrádkách, všelijakých mostech nebo kdekoliv bylo zrovna místo. Přejídali jsme se výbornou zmrzlinou, mořskými plody, pizzou, lasagnemi a mozzarellou. Nebylo ani extrémně moc turistů a uličkami se dalo celkem volně procházet a to i na těch nejznámnějších místech. Snad jen o víkendu byl znát trochu větší nápor, ale nic, co by člověka odradilo od poznávání. Pár lidí nás před cestou varovalo před zápachem vody, ale my jsme naštěstí nic necítili (možná se tento problém týká pouze teplých měsíců).
Benátky můžeme jen a jen doporučit. Je to krásné romantické místo, na které stačí opravdu pár dní a jsou v podstatě “za rohem”. I když jsme zde za 3 dny nachodili přes 46km, tak jsme se domů vraceli odpočatí a plný krásných zážitků (a plných břich!).
Pokud máte nějaký dotaz na Benátky nebo se chcete podělit o vaše zážitky, neváhejte nám napsat do komentáře níže. Budeme se těšit na každý příspěvek. 🙂
Petr